Heuréka pro vás vybírá kvalitní obchodyJak je vybíráme?
Nejlevnější nabídky Setkání v mlze (Simmel Johannes Mario)
Alternativní produkty
Recenze Setkání v mlze (Simmel Johannes Mario)
90%
- Kniha obsahuje několik poměrně čtivých povídek.
- Pevné desky potěší sběratele knih (ale možná nepotěší jejich peněženky)
- Spousta čtenářů tomuto dílu vytýkají nudnost.
Sedm povídek, které jako sbírka převzaly název jedné z nich. Tato kniha je jednou z nejhůře hodnocených Simmelových děl. Musím říci, že kromě citátu: „Štěstí není ve věcech, které máme, ale ve věcech, o nichž si myslíme, že je máme,“ příliš nezapamatoval, přestože jsem ji četl před pár měsíci. První povídka, ze které pochází výše uvedený citát se nazývá Melodie. Pojednává o člověku jménem Petermann, který věřil, že jakási schránka, kterou zdědil, hraje tichou melodii, podobně jako při poslouchání škeblí může mít člověk pocit, že slyší moře. Měl se rád s Andreou, která tvrdila, že tu melodii slyší také. Když pak odjela za svou nemocnou matkou, půjčil Petermann tu tajemnou schránku ostatním, kteří říkali, že žádná melodie v ní není. Petermann se úplně pomátl, zdrcený se dostal na psychiatrickou kliniku. Pocit štěstí mu vrátil sílu, teprve když se vrátila jeho milá a tvrdila mu, že tu melodii opět slyší. Také on si už byl jist, že se melodie vrátila.
Povídka, která dala název celé sbírce, vypráví o dvou vojákách z nepřátelských válčících stran, kteří byli ze svých front posláni pátrat po nepříteli. Oba však v husté mlze zabloudili. Protože nevěděli, kde jsou, riskovali, že se dostanou k jedné či druhé armádě, která by pro jednoho z nich znamenala zajetí. Společná patálie v nich vzbudila nečekané kamarádství.
Kniha Setkání v mlze (Simmel Johannes Mario) - Specifikace
Zařazení |
||
Autor |
 | Johannes Mario Simmel |
Žánr |
| beletrie |
Nakladatelství |
| Ikar |
Počet stran |
| 116 |
Rok vydání |
| 2009 |
Anotace: Sedm mistrovsky ztvárněných povídek, jež vyprávějí převážně o náhodných setkáních a nahlížejí do myšlenkových pochodů svých hrdinů. Děj je křehký, stejně tak jako jsou křehké mezilidské vztahy. Postavy se vynořují jakoby z mlhy, nesměle odkrývají své nitro a nechávají na protihráči - partnerovi, aby našel smysl jejich jednání. Partner, a s ním i čtenář, chápe, rozumí a hluboce s nimi soucítí. Dominuje tu komunikace mezi lidmi, hluboké lidské porozumění a pochopení. Ve světě plném násilí čtenáře potěší, že pokud člověk chce, má vždycky schopnost se se svým protějškem dohodnout, jako třeba dva vojáci znepřátelených stran, které osud svedl v mlze a kteří šli kousek cesty pospolu.