Berlín, Alexandrovo náměstí Alfred Döblin

Kniha Berlín, Alexandrovo náměstí, která patří mezi základní díla světové literatury a představuje jeden z vrcholů meziválečné německé literární moderny, vypráví o Franzi Biberkopfovi, dělníkovi, prodavači, zlodějíčkovi a pasákovi, jehož životní příběh se odehrává v Berlíně několik let před pádem Výmarské republiky a nástupem nacismu. Seznamujeme se s ním ve chvíli, kdy je propuštěn z věznice, kde si odpykal trest za zabití své přítelkyně, a stojí na prahu nového života, odhodlán stát se slušným člověkem. Zpočátku se mu to také daří. Ale pak se Franz Biberkopf, který od života žádá „víc než namazaný krajíc“, zaplete do opravdové bitvy s čímsi, co přichází zvenčí, co je nevypočitatelné a vypadá jako osud…

Biberkopfovy životní peripetie představují ovšem pouze jednu rovinu vyprávění. Na pozadí jeho příběhu před čtenářem vyvstává ten nejoriginálnější a nejdynamičtější obraz velkoměsta, jaký kdy v dějinách literatury vznikl. A tak je hlavním hrdinou knihy, označované za první „velkoměstský“ román, samotný Berlín, který autor líčí jako živou, pulzující bytost, jako organismus žijící v souladu s vlastními přírodními zákonitostmi.

• Je-li v Döblinově díle patrná stopa naturalismu, hlavními směry, které jej ovlivnily, jsou expresionismus, v jisté míře futurismus a dadaismus. Pro vystižení života a atmosféry Berlína Döblin využívá techniky koláže a především montáže: Do knihy vkládá reklamní a politická hesla, novinové titulky, výňatky z úředních vyhlášek, ale i statistiky, protokoly z aktuálních soudních procesů, dobové odrhovačky, pochodové popěvky i lidové říkačky. Čtenář je tak stržen do hypnotizujícího víru vyprávění, které vykresluje plastický vizuální a akustický obraz města a jeho obyvatel: slyší jeho hukot a šum, slyší burácet tlampače, kameloty, politické agitátory, všechno, čím hřmotí putyky i ulice, lomoz tramvají, dunění parního bucharu na Alexandrově náměstí i kvičení prasat v berlínských jatkách. Výsledkem je mnohohlasý chór - symfonie velkoměsta.
• Kniha Berlín, Alexandrovo náměstí, která bývá srovnávána s románem Manhattanská přestupní stanice Johna Dose Passose a Odysseem Jamese Joyce, se stala významným zdrojem inspirace pro celou řadu autorů světového věhlasu: Bertolt Brecht, Günter Grass a mnozí další spisovatelé ctili Döblina, považovaného za největšího expresionistického prozaika, jako svého učitele.

Román byl do češtiny přeložen dvakrát, naše vydání vychází z mimořádně vydařeného překladu Kamily Jiroudkové z roku 1968.

Berlín, Alexandrovo náměstí byl několikrát zfilmován, autorem nejznámějšího filmového zpracování je Rainer Werner Fassbinder, jenž podle Döblinova románu natočil stejnojmenný čtrnáctidílný seriál.