Transsibiřská odyssea - Po stopách legionáře Jana Kouby - Ina Píšová
91 %
Pravnučka československého legionáře, který bojoval u transsibiřské magistrály, se vydává po jeho stopách. V rukou má deník svého pradědy a v mrazivém Rusku hledá rodinný příběh...
Ina Píšová, pravnučka československého legionáře Jana Kouby, popisuje svoji cestu po Transsibiřské magistrále. Vydává se tam přesně sto let poté, co zde bojoval její praděda za svobodu. Díky jeho deníku může čtenářům nabídnout pohled nejen do každodenního života legionářů, ale i do myšlenek jednoho z nich. O tom, že tato kniha rozhodně stojí za přečtení, mluví i to, že získala cenu Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku 2018.
Jan Kouba
Jan Kouba byl jedním z mnoha československých legionářů, kteří strávili čtyři roky bojem za svobodné Československo. Na rozdíl od ostatních si ale Jan zapisoval své zážitky do deníku. Kromě popisů událostí lze v deníku sledovat i postupnou ztrátu víry ve smysl celého boje. Po návratu domů deník zakopal na zahradě a o svých válečných zážitcích s nikým nemluvil.
Ina Píšová, pravnučka československého legionáře Jana Kouby, popisuje svoji cestu po Transsibiřské magistrále. Vydává se tam přesně sto let poté, co zde bojoval její praděda za svobodu. Díky jeho deníku může čtenářům nabídnout pohled nejen do každodenního života legionářů, ale i do myšlenek jednoho z nich. O tom, že tato kniha rozhodně stojí za přečtení, mluví i to, že získala cenu Hanzelky a Zikmunda za cestopis roku 2018.
Jan Kouba
Jan Kouba byl jedním z mnoha československých legionářů, kteří strávili čtyři roky bojem za svobodné Československo. Na rozdíl od ostatních si ale Jan zapisoval své zážitky do deníku. Kromě popisů událostí lze v deníku sledovat i postupnou ztrátu víry ve smysl celého boje. Po návratu domů deník zakopal na zahradě a o svých válečných zážitcích s nikým nemluvil.
Po stopách legionářů
Ina Píšová pradědečkův deník našla a přesně po sto letech se rozhodla vydat po stopách legií. Svoji expedici začala v Moskvě, kde začíná nejdelší železniční trať na světě - Transsibiřská magistrála dlouhá téměř 10 000 kilometrů. Cestou do Vladivostoku sleduje záznamy v deníku o tom, jak legionáři bojovali nejenom proti bolševikům, ale také o vlastní přežití v nekonečných sibiřských pláních.
9288 kilometrů. Tolik měří nejdelší železnice světa, transsibiřská magistrála. Na sklonku první světové války tuto legendární trať ovládli českoslovenští legionáři, kteří v Rusku bojovali za samostatné Československo a později proti bolševikům.
Přesně po sto letech se po stopách jednoho z nich, desátníka 7. Tatranského pluku Jana Kouby, vydává jeho pravnučka Ina. Na své cestě z Moskvy do Vladivostoku má v ruce Janův deník, v němž po čtyři roky zaznamenával válečné běsy a zápas o přežití v nekonečné pustině.
Janovy zápisky ukazují každodenní život československé legionářů v novém, mnohdy kritickém světle. Jsou zároveň syrovým svědectvím o postupné ztrátě víry ve smysl celé anabáze, když ještě dlouho po vyhlášení republiky zůstávali legionáři uvízlí na konci světa v cizí občanské válce.
Jan svůj deník zakopal na zahradě a o hrůzách války s nikým nemluvil. Inina expedice do mrazivé tajgy, sibiřských vesniček i vyprahlých plání východu se tak stává nejen putováním po stopách československých legií, ale především hledáním příběhu vlastní rodiny.
Chybí či je nepravdivý některý důležitý parametr? Uvedené informace jsou pouze orientační, před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků. I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jeho 100% správnost. Ceny produktů jsou uváděny včetně DPH.
Zajímavý pohled na anabazi legionářů, kterou museli podstoupit při cestě přes Sibiř do Vladivostoku. Obdiv pro všechny, kteří to zvládli a vrátili se do vlasti.