"„Všeho nech a přijeď za mnou!“
Právě tohle napsal své mladé ženě její manžel, který se v té době živil jako lovec kožešin na Západním Špicberku. A Christiane, vzdělaná mladá...
"„Všeho nech a přijeď za mnou!“
Právě tohle napsal své mladé ženě její manžel, který se v té době živil jako lovec kožešin na Západním Špicberku. A Christiane, vzdělaná mladá...
Kniha je úžasně čtivá, inteligentní, nadčasová a velmi vtipná, začetla jsem se, a už mě nechtěla pustit... Text je doplněn fotografiemi a mapkou pro lepší představu a dokreslení situace a atmosféry. Kromě samotné absurdní situace, že paninka z pohodlí střední Evropy se dobrovolně a bez přípravy ocitne na rok v nehostinné pustině, oceňuji množství reálií, které z textu vyskakují jen tak mimochodem. Chybí mi ale obsáhlejší medailonek autorky (vlastně vůbec nějaký medailonek autorky), i když ocenila bych i nějakou "studii" o Špicberkách a dobové situaci tam, případně o polárních výpravách obecně. A raději bych knihu držela v pevné vazbě, ale je mi jasné, že by knihu prodražila.
Právě tohle napsal své mladé ženě její manžel, který se v té době živil jako lovec kožešin na Západním Špicberku. A Christiane, vzdělaná mladá umělkyně ze zámožné rodiny, skutečně opustila klidný život u rodičů i malou dcerku a vydala se na nehostinný Sever.
Příběh vznikl ve čtyřicátých letech dvacátého století. Autorka své zážitky popisuje s neobyčejným pragmatismem a humorem, který tu a tam připomene slavnou knihu Vejce a já. Christiane, jako správná hospodyňka vybavená například sušenou petrželkou do polévky, připluje na Špicberky. Po počátečním šoku při spatření dřevěné chýše potřené dehtem, kterou jí manžel připravil spolu s mladým Norem, který dvojici pomáhá a má jim během polární noci dělat společnost, zjišťuje, že téměř jediným zdrojem potravy a vitaminů pro ně bude tulení maso. Poté co se mladé ženě podaří polidštit a zútulnit staromládeneckou domácnost, začne vnímat ohromující krásu a sílu severské přírody a oceňovat samotu poskytující možnost hluboké kontemplace. Později se dokáže nadchnout i nádherou půl roku trvající polární noci, popisuje různé zajímavé aspekty existence v severských podmínkách a životy obyvatel Špicberků a s odhodlaností sobě vlastní se přenáší přes drsné stránky života na Severu. Příjemné, vtipné čtení, psané stále živým jazykem, které poutavě zachycuje dobové reálie a v Německu se dočkalo již šestnácti vydání.
Christiane Ritter (1897–2000), rodačka z Karlových Varů, se proslavila touto knihou, přeloženou do mnoha světových jazyků."
Chybí či je nepravdivý některý důležitý parametr? Uvedené informace jsou pouze orientační, před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků. I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jeho 100% správnost. Ceny produktů jsou uváděny včetně DPH.
Kniha je úžasně čtivá, inteligentní, nadčasová a velmi vtipná, začetla jsem se, a už mě nechtěla pustit... Text je doplněn fotografiemi a mapkou pro lepší představu a dokreslení situace a atmosféry. Kromě samotné absurdní situace, že paninka z pohodlí střední Evropy se dobrovolně a bez přípravy ocitne na rok v nehostinné pustině, oceňuji množství reálií, které z textu vyskakují jen tak mimochodem. Chybí mi ale obsáhlejší medailonek autorky (vlastně vůbec nějaký medailonek autorky), i když ocenila bych i nějakou "studii" o Špicberkách a dobové situaci tam, případně o polárních výpravách obecně. A raději bych knihu držela v pevné vazbě, ale je mi jasné, že by knihu prodražila.