Velký samočinný větostroj a další povídky (Roald Dahl)

Přítomný výbor nabízí časově značně široký výsek z Dahlovy tvorby (od let padesátých až k létům osmdesátým). Dvě povídky z posledního tvůrčího období (Chirurg a Antikvář) dostávají navíc českou podobu poprvé.

Společného jmenovatele mají všechny povídky v precizní dějové stavbě - což vytváří text detektivní nikoli námětem, ale právě konstrukci - a rafinovaným využíváním žánrových a stylistických literárních prostředků, které dávají pozornému čtenáři stopy, náznaky, klíče k řešení a které i čtenář méně pozorný (upnutý především k rozuzlení) může ocenit zpětně, až při druhém čtení. Není proto náhodou, že Dahl třikrát obdržel Cenu E. A. Poea.

V titulní povídce se setkáme s technickým géniem Adolfem Knipem, jehož touha ale míří k umění a tvorbě, a s chytráckým vydřiduchem panem Bohlenem, vlastníkem společnosti, v jejichž zdech je postaven Velký samočinný větostroj. Vypravěč, původně neutrální a neviditelný, se v posledních odstavcích stává součástí vyprávěného světa a vstupuje do něj.

Síla metamorfní, snad až zhoubná schopnost fantazie živené dětskou touhou, se ukazuje ve zcela jiném, krátkém příběhu Přání, v němž se imaginární hra proměňuje ve smrtelně nebezpečnou cestu do neznáma.

Žánrově fascinující je povídka s lakonickým názvem Prase, černočerná pohádka naruby o tom, jak prosťáček Lexington, vyznavač vegetariánství, ve městě New Yorku ke štěstí nepřišel.

Povídka Voják nahlíží do vědomí mladíka navrátivšího se z války, který prožívá nejen krizi manželství, ale - jak postupně zjišťujeme - i krizi vlastní duševní integrity.

V povídce Chirurg zavítáme do prostředí Oxfordu, Radcliffské chirurgie a místního klenotnictví a seznámíme se s jedněmi z nejkladnějších Dahlových postav. Robertem Sandym a jeho ženou.

Na zcela opačném pólu společenské prospěšnosti se nachází Antikvář Buggage a jeho účetní slečna Tottlová, dvě postavy, které rozšiřují Dahlovu galerii podvodníků oklamaných vlastní lstivostí.